PREZENTACE
52. Závodu Ústí-Litomyšl
ve středu 21. června 2023
V Ústí na startu 1
Na náměstí byl první Pépi s koloběžkou, potom my z Benátek s Žolinkou a po nás dojeli oušťáci Eda a Vašek na svých superelektrokolách.
V Ústí na startu 1
Dojel autem a došel Vašek za choceňské, a když se objevil také Pépiho bratr Karel, vystartovali jsme, ač jen jediný pytlík bouchl, když 10. neodbila.
Na Velkých Hamrech
Vedl nás Pépi s koloběžkou po Velkých Hamrech, na nichž jsme v půli potkali tradičně opožděného choceňského Karla. Jiřinka jen pozdravovala.
U Václava
Až dole u Václava jsme zaznamenali, že je nás stále stejně, neb Pépi se nám stihl už ztratit. Měli jsme zato v sestavě dva Karly, kteří vzorně drželi formaci.
Na Nové silnici
Od Mendryku jsme to brali na Andrlák po zelené a kapličkách, které právě opravovali. Rozptýlení nám poskytovali přechody přes Novou silnici.
U kapliček
U dvanácté kapličky naši skupinu doplnila Mirka, která dojela o trochu později, a že jsme na ni bídácky nepočkali, musela nás stíhat po staré silnici.
U krokodýla
Další rozptýlení nám poskytl dřevěný krokodýl u pro nás předposlední serpentýny, na níž jsme opustili zelenou a dál šli po asfaltu.
U Zabitého
Jen poslední zatáčku jsme si střihli po modré k Zabitému, kde bylo pro většinu nejvyšší místo, kterého dosáhl, 516 m nad mořem.
Pod Andrlákem
Od Zabitého jsme do Řetové sestupovali po modré, kol komářích Bahen na konci lesa. Cestou jsme obdivovali zavlečenou flóru a Karla ztrácejícího se v trávě.
V Řetové 1
O půl dvanáctě jsme spořádaně dospěli do Řetové, kde jsme vzpomněli funerálního kovářského umění na místním hřbitově u sv. Máří Magdaleny.
V Řetové 2
Jak jsem se zaobíral ohledáváním místních památek, ostatní mi poněkud prchli, neb zhrdli i slunečními hodinami na řetovské návsi.
Před Mandlem
Než jak kopec stoupal, hodil se mi beskydský trening a propracoval jsem se zase do čela a mohl je vyfotit jak docházejí do Mandlu.
V Mandlu 1
Došli jsme skoro v pravé poledne, až po choceňském Vaškovi a ousteckých cyklistech Edovi s Vaškem a Pépim, kterého ovšem vypudil Vašek s Edou, když mu bídácky namluvili, že už jsme tu byli;-)
V Mandlu 2
Pépimu to pranic nevadilo, když jsem mu volal a uvedl ho na pravou míru. Od Antoníčka se rozhodně vracet nechtěl. Nechali jsme ho osudu a užívali si do syta hojné pohostinnosti pensionu Mandl.
Pokračujeme
Po hodině řízeného debužírování jsme se vydali do další etapy závodu, z Mandlu do Litomyšle, o Mirku chudší. Ta si udělala cíl doma v Douhé Třebové.
V cíli
Pro nás ostatní byl cíl na terase restaurace Šnyt v Litomyšli, kde byl první Eda, po něm Vašek, pak já, na to Eva a posléze přijel také Pépi na koloběžce.
Milovník Henri Beyleho
Ten s námi dlouho nepobyl, poručil si dva barevné nápoje, které vypil a zase odjel. Choceňský Vašek, který nás dovezl do města se vůbec neukázal!
Odjezd oušťáků
Na čepu tu mají Lobkowická piva, z nichž nejvíc působí černohorský ležák. Žel, nikoli až tak, by kolmí oušťáci vytrvali do předepsané páté! Odjeli ve čtyři.
Poslední amatéři SD
Na půl hodiny jsme s Evou ostali sami, než se před půl pátou objevili morální vítězové, neb oba Karlové absolvovali celý závod po svých. A jak se přiznali, to jim bylo málo a ještě si zabloudili do Sloupnice!
Odevzdání se cíli
Také v intencích původních pravidel setrvali v cíli do 17. hodiny, aby jich výkon byl platný. (Pět piv jim pak bylo odpuštěno.) S nimi jsme 52. ročník zakončili evokací slávy vítězům a cti poraženým. Ať žije 53. ročník 2024!