Dovolím si zahájit sebou, kterak čekaje na Regionovu do Tržku, zkoumám v jakém počtu se v ní nachází případní další souputníci dnešní Kuličkiády.
Na srazu, posíleni o Karla s Mirkou, jsme se uvolili počkat na Pépiho, který si opět vymyslel originální dopravu přes Sloupnici a Litomyšl.
Byl proto úlevně přivítán, když touže Regionovou, kterou jsme dojeli my, přibyl z Litomyšle. Mohli jsme vyrazit a následovat Karla, který za prameny už šel.
Proti všem předpovědím a očekáváním bylo krásně a bylo radost putovat i po silnici do obce a hledat tu Karla s uhašenoz žízní.
Dříve než na něj jsme narazili na hasičskou hospůdku, v níž však kupodivu nebyl. Našli jsme ho až u Mlýnského potoka, kde na mostě jsme pozorovali jeho snahy.
Hledal a objevil (s mou skromnu pomocí) zdejší pramen, kde konečně svou ranní žízeň ukojil. O hasičích jsem se raději nezmiňoval, právě jim dovezli Poličku
Naše damská část výpravy už tady začala projevovat vzdalovací tendence a trhat se od našeho maskuliního, pevného výletního jádra.
Což bylo stále zjevnější a na silnici do Morašic nabraly oproti nám už dobrého půl kilometru, proto tento a následný obrázek jest povahy spíše ilustrativní.
Zde je to přímo očividné, zatímco my jsme zobrazenou zde cyklostezku sotva načínali, dámy byly už skoro na jejím konci u odbočky do Luk.
Počkaly na nás na lavičce u rozcestníku V Lukách, neb nevěděly kterou cestou dál. Po krátké diskuzi se dámy daly rovně, zatímco pánové doprava.
Všichni jsme se tak ocitli na konci říčního ostrova u stejnojmenného mlýna jako je titulek a obdivovali tu místní uměleckou floru či ladná polena.
Rovněž jsme tady překročili obě řeky, Desnou a Loučnou, a ocitli se tak na začátku Dlouhých luk, které se táhnou od Kornického potoka ke Končinskému.
Dámy opět nasadily zdrcující tempo a tak tvoří na obrázku pouhou stafáž v podobě dvou úseček pod obzorem Dlouhých luk.
Za Končinským potokem jsme se ocitli mezi poli nerozpoznaných obilovin a na dohled od prvních chalup Cerekvice. Též trochu sprchlo!
Na posledním úseku trasy se nám ztratil Karel, leč do salónku Floriána, kam nás umístili, se ocitl včas, by si objednal krmi a pití.
Bylo by zbytečné rozplývat se nad pohostinností cerekvické hospody, prostě svatý Florián zjevně je také patron dobrých hospod.
Byla to prvotřídní příprava na následnou Kuličkiádu na tradičním již plácku před knihovnou, v parku kolem kostela sv. Václava.
Tento a následné texty netřeba číst, neváží se k zobrazovanému, které je ilustrativní natolik, že není třeba komentovat.
Slouží především k optickému vyrovnání, aby případným čtenářům nepřišlo divné, že najednou bezdůvodu pod obrázky chybí popisky.
Takový čtenář by se mohl býti cítit zmaten, ba až ošizen, což by se mohlo nepříznivě projevit na jeho vztahu k této prezentaci.
Klidně by ji mohl zavrhnout jako nehodnou jeho pozornosti, ba i jen pohledu, a rozezlen na takové šizení by opustil neklidně tuto stránku.
To nemohu jako zodpovědný autor dopustit a proto se snažím každého čtenáře hýčkat a nabízet mu to, na co je zvyklý, neb zvyk jest železná košile!
Možná někteří namítnete, že železná košile není pohodlná k nošení! To snad pro některé citlivky platí, my zocelení jedinci víme že se nešpiní a neopotřebuje.
Ještě vytrváváš věrný čtenáři, to jsem rád a možná budeš za svou vytrvalost též odměněn, už nám zbývají jen čtyři obrázky.
Věřím, že se oprávněně a stále těšíš, že se konečně dočkáš nějaké informace o průběhu samotné XIII. Kuličkiády TSA. A mohu tě ubezpečit, bude to brzo!
Vydrž, musíme spolu obhospodařit ještě tenhle obrázek, k němuž není také co dodat. Opravdu se nacházíš naposledním řádku textové vaty.
Hurá, dočkal jsi se sladké odměny! Zkrátka letošní Kuličkiáda byla neobyčejně stručná. První kolo jsem vyhrál já, tři zbývající Pépi. Víc se nehrálo!
Snad nejsi zklamán, laskavý čtenáři? Neměl bys, vždyť zklamáni by mohli být ostatní spoluhráči, co nezískali ani bod. A vidíš, přece nebyli!
Neboť nám všem tak vybylo víc času na oslavu nového Mistra Kuliček TSA, který u Floriána slavil malinovkou, což vzbuzuje otázku, co to celou dobu během hry pokoutně usrkával z tajemné lahve? Odhalení příště...